Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 80 lety zemřel belgický král Albert I.

17. 02. 2014 14:30:00
Dnes uplynulo 80 let od smrti belgického krále Alberta I. V Belgii je obdivován pro chrabrost za 1. sv. války. Pro nás je zajímavé, že jeho život je v mnoha detailech podobný našemu poslednímu králi, Karlovi I.
Král Albert I.

Budoucí král se narodil 8. dubna 1875. Mezi jeho koníčky patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným. Byl hluboce věřícím katolíkem a důkladně se připravoval na svůj budoucí úkol; měl velký zájem o zlepšení situace dělníků v Belgii a před nástupem na trůn často inkognito navštěvoval továrny a dělnické čtvrti, aby poznal tamní životní podmínky. Navštívil také Belgické Kongo a navrhl reformy pro ochranu domorodců a podporu rozvoje této kolonie. Nastoupil na trůn po smrti svého strýce, krále Leopolda II. (Stejně jako Karel I. nebyl v době svého narození jasným následníkem trůnu, ale králův jediný syn Leopold, jeho bratr a Albertův otec Filip i Filipův starší syn Balduin zemřeli dříve).

Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a využít její území pro překvapivý útok na Francii (Schlieffenův plán). Proti tomu se však Albert císaři Vilémovi II. ohradil výrokem Belgie je národ, nikoli silnice, a sám se postavil do čela belgické armády (stejně jako Karel I. a na rozdíl od většiny vůdců válčících mocností měl tedy zkušenost s frontovými boji). Zadržel německou armádu dostatečně dlouho, aby se vojska Dohody připravila na německý útok v bitvě na Marně. Nakonec byly belgické síly zatlačeny na úzký pruh země na severozápadě u pobřeží Severního moře a v těchto pozicích se udržely po zbytek války, přičemž král po celou dobu bojoval spolu se svými jednotkami.

Podobně jako náš císař a král Karel I. se i král Albert I. obával hrůz, které může válka způsobit, a pokoušel se využít diplomatických cest k dojednání „míru bez vítězů“ (mimochodem, princ Sixtus Bourbonsko-Parmský, bratr císařovny Zity, jehož prostřednictvím se Karel I. pokoušel o mírová jednání, sloužil právě v belgické armádě). Bohužel jak Německo, tak Dohodové mocnosti se dosud upínaly na možnost svého vítězství a o mír nestály. Na konci války vedl král Albert I. závěrečnou ofenzívu, při které osvobodil celé území Belgie a vstoupil do Bruselu jako národní hrdina (zatímco Karel I. byl odstaven od vlády a nakonec vyhnán ze své vlasti; na rozdíl od něj měl Albert I. to štěstí, že skončil na straně vítězů).

Po válce, v roce 1919, ze zúčastnil Pařížské mírové konference, kde usiloval hlavně o zajištění prosperity a bezpečnosti Belgie prostřednictvím válečných reparací a navrhoval vytvoření nárazníkového státu na levém břehu Rýna, důrazně však odrazoval mocnosti od příliš drastických sankcí vůči Německu, které by mohly vyprovokovat touhu po odvetné válce (což se ukázalo jako opodstatněné) a také varoval před tím, že sesazení středoevropských panovnických dynastií a především rozbití habsburského soustátí je ohrožením budoucího míru a stability v Evropě (což byla také jasnozřivá předtucha). Bohužel, přestože Belgie byla vnímána jako hlavní oběť války a král si získal velkou popularitu, jeho rady měly malý vliv, protože rozhodující mocnosti, především Francie, měly už vlastní vizi nového řádu v Evropě.

Stejně jako Karel I., i Albert I. zemřel předčasně, byť v o něco vyšším věku. Zatímco náš král zemřel ve vyhnanství na Madeiře v nuzných podmínkách na zápal plic, belgickému králi se stal osudným jeho koníček, horolezectví. Po válce slezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolsku. Smrt jej ale 17. února 1934 dostihla na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames v Ardenách na východě Belgie, když vystupoval na k místu La vieux bon Die, kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo po pádu z téměř dvacetimetrové výšky. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, což ale není příliš pravděpodobné. Smrt krále Alberta šokovala svět a byl hluboce oplakáván v Belgii i v zahraničí.


O Karlovi I., jsem psal například v článku Devadesáté výročí smrti posledního českého krále

Autor: Matěj Čadil | pondělí 17.2.2014 14:30 | karma článku: 12.42 | přečteno: 384x

Další články blogera

Matěj Čadil

95 let od smrti posledního českého krále

Zatímco nás příroda těší začátkem jara a 1. duben je spojený s aprílovými žerty, není špatné na chvíli si připomenout i jedno trochu smutnější výročí. Víte, že dnes je to právě 95 let od smrti posledního českého krále?

1.4.2017 v 13:30 | Karma článku: 23.69 | Přečteno: 1037 | Diskuse

Matěj Čadil

Sto let od poslední korunovace

Letos se připomínalo 180 let od poslední české korunovace krále Ferdinanda V. roku 1836. Dnes je to ale právě 100 let, kdy byl náš panovník (císař Karel I.) naposledy korunován – byť jen korunou uherskou.

30.12.2016 v 15:00 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 814 | Diskuse

Matěj Čadil

70 let vlády

Po dlouhé nemoci dnes zemřel nejdéle vládnoucí panovník současnosti, thajský král Pchúmipchon Adunjadét. Na trůně seděl 70 let. Při pohledu na naše prezidentské volby kažých pět let může člověk takovou kontinuitu jen závidět.

13.10.2016 v 16:00 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 350 | Diskuse

Matěj Čadil

Památka posledního českého krále

28. září jsme si s velkou slávou připoměli svátek sv. Václava, knížete stojícího u kořenů naší státnosti. Dnes, 21. října, slavíme mnohem méně známý svátek blahoslaveného Karla I., posledního českého krále.

21.10.2015 v 15:45 | Karma článku: 29.80 | Přečteno: 1659 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ondřej Bezouška

Spasení aneb smrt očima našich předků

Jak viděli umírání a smrt naši předkové? Proč se novorozenec nemusel dostat do nebe? A jaký trest potkal zavražděného po smrti? O tom a mnohem více v novém článku, který vás seznámí s pohledem našich předků na svět okolo nás.

16.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 |

Zdeňka Ortová

Tetování je sebepoškozování

No... je to možné. Mně tetování připomíná sprejerství. Sprejeři a tatéři mají podobnou vlastnost. Jakmile vidí čistou, nepomalovanou plochu, hned se dají do díla a poskvrní ji.

16.8.2017 v 14:47 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 164 | Diskuse

Radek Vopalecký

Jak se v národním zájmu přepisuje historie

Jsem si vědom, že publikováním tohoto článku se pouštím na "tenký led", mnohými možná budu považován za kacíře hanícího náš národní poklad, ale někdy je nutné podívat se pravdě do očí, i když může být hořká.

16.8.2017 v 14:40 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 278 | Diskuse

Pavel Jurutka

Gottwaldovy děti: Zaorálek a Marxová

Když se někde objeví Zaorálek, máme zaděláno na problém. Pokud se vedle něj posadí i jeho stranická sestra Marxová, čekejme drsnej kopanec do produktivní části populace, nebo prostě nějakou zbytečnou hloupost.

16.8.2017 v 13:01 | Karma článku: 36.48 | Přečteno: 1136 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Proč se mi při vzpomínce na Guam vaří krev

K některým částem naší planety máme zvláštní vztah. V mém případě k nim patří pacifický ostrov Guam. Proč právě on?

16.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 17.95 | Přečteno: 781 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3742

Blog na iDnes.cz mám už nějakých pár let, ale v poslední době píšu jen tu a tam, když se sejde nápad a trocha času, což nebývá zas tak často.
Zabývám se grafickým designem a tvorbou internetových stránek, rád fotím, kreslím a maluju. Budu rád, když se podíváte na mé internetové portfolio, případně na galerii mé tvorby na deviantArtu. Provozuji web www.angrenost.cz, zabývající se světem J. R. R. Tolkiena, včetně encyklopedie, slovníku, ilustrací, diskusního fóra a dalšího. Jsem autorem webu Promonarchii.cz, která si klade za cíl představit myšlenku monarchie jako zcela moderního systému, který může i v současnosti nabídnout mnoho předností v porovnání s republikou.
Jsem členem politické strany Koruna Česká a občanského sdružení Campamento '99

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.