Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obchod s orgány? Proč to pobouření?

3. 08. 2015 13:45:00
Zatímco u nás poklidně běží okurková sezóna, Spojené státy žijí skandálním odhalením ilegálního obchodu s orgány a tkáněmi, který provádí největší státem dotovaná potratová organizace Planned Parenthood.

Skupina investigativních žurnalistů sbírala asi tři roky informace o praktikách na amerických potratových klinikách, natočila stovky hodin videozáznamů a nyní začala plody své práce zveřejňovat. Ze záznamů vyplývá, že představitelé Planned Parenthood (česky „Plánované rodičovství“) se nejen dopouštěli ilegálního obchodu s orgány a tkáněmi potracených dětí pod záminkou vědeckého výzkumu, ale také cíleně prováděli potraty takovým způsobem, že porušovali jak americké zákony tak i svůj vlastní etický kodex, jen aby dosáhli maximální kvality „vzorků“ a tím i maximálního výnosu. Kromě skrytou kamerou pořízených rozhovorů s manažery a lékaři můžeme slyšet i výpověď bývalé zaměstnankyně a také vidět obzvláště drastické scény, kde se laboranti přehrabují roztrhanými zbytky tělíčka plodu, vtipkují nad nimi a hodnotí kvalitu orgánů. Všechna zatím zveřejněná videa můžete vidět na oficiálním YouTube kanálu Center for Medical Progress, ale některé části opravdu nejsou pro slabší povahy.

Po zveřejnění videí se v americké veřejnosti strhla vlna pobouření a znechucení. Představitelé Planned Parenthood popírají a mlží, postupně zveřejňovaná videa je usvědčují ze lží, někteří politici se staví na jejich obranu, jiní dávají najevo rozhořčení, úřady začínají vyšetřovat, právníci pracují na plné obrátky a videa na YouTube už mají miliony zhlédnutí. (A další části mají následovat, prý ještě závažnější.)

Nabízí se ale jedna zásadní otázka: Proč všechno to pobouření?

Jen čistě proto, že zmíněná organizace porušila současné zákony? Kdyby byli o něco skromnější, nesmlouvali s kupci o prodeji orgánů a šikovněji drželi své praktiky v mezích zákona, bylo by všechno v pořádku? Anebo je nějaký jiný důvod, proč být znechucen z pohledu na lékařku líčící nad mísou salátu a se sklenkou červeného vína vysávání mozků a drcení páteří, nebo na laboranta předvádějícího kvalitu očních bulv a ledvin něčeho, co nejspíš ještě před pár hodinami bylo živoucí lidskou bytostí v lůně své matky? V tom případě bychom si ale měli ujasnit základní věci:

Pokud je potrat obecně považován za právo a otázku svobodné volby (typicky „žena má právo rozhodovat o svém těle“), znamená to, že je svobodně možné plod usmrtit. Tedy není pokládán za lidskou bytost, jíž by náležela taková lidská práva jako právo na život (proto se zastánci potratů vyhýbají slovu „dítě“ a preferují „embryo“, „plod“, nebo prostě „shluk buněk“). Pokud ovšem to, co je při potratu odstraněno z těla ženy, není člověk, proč bychom pak k tomuto biologickému materiálu měli cítit jakékoli ohledy nebo mu přiznávat zákonnou ochranu? Proč bychom ho neměli výhodně zužitkovat?

Na druhou stranu, pokud nám využití potratů pro výnosný byznys připadá neetické, pokud se nám cílené těžení lidských orgánů na prodej biotechnologickým firmám zdá odporné, pokud nám vadí pohled na pozůstatky po potratu a třeba i provokativní výstavy fotografií některých pro-life aktivistů, protože nám přijdou nechutné, měli bychom si přiznat nepříjemnou pravdu: Nechutné jsou proto, že se jedná o mrtvá lidská těla. Těla nenarozených dětí. Dětí, které byly chladnokrevně usmrceny na potratových klinikách, protože jim nebylo přiznáno právo na život.

Schvalovat potraty a zároveň se rozhořčovat nad současnými odhaleními je asi podobné, jako když se člověk podívá na dokument o životě vězňů v Osvětimi a je šokován a zděšen. V jistém smyslu to samozřejmě šokující je, ale co jiného člověk může čekat? Vždyť šlo o vyhlazovací tábor, určený k cílenému zabíjení statisíců lidí. Když si tu skutečnost člověk uvědomí, neměly by ho šokovat další detaily, které z toho vyplývají.

A stejné je to s potratovým průmyslem: Můžete si přiznat, že se jedná o zabíjení dětí a že zabití lidské bytosti je prostě zlé. Pak je přirozené být znechucen, pobouřen a rozhořčen z každého odhalení neblahých souvislostí. Anebo můžete potraty přijmout jako pokrok a lidské právo, ale pak by vás neměly šokovat důsledky. Já v tom mám celkem jasno. Co vy?

Autor: Matěj Čadil | pondělí 3.8.2015 13:45 | karma článku: 33.59 | přečteno: 4418x

Další články blogera

Matěj Čadil

95 let od smrti posledního českého krále

Zatímco nás příroda těší začátkem jara a 1. duben je spojený s aprílovými žerty, není špatné na chvíli si připomenout i jedno trochu smutnější výročí. Víte, že dnes je to právě 95 let od smrti posledního českého krále?

1.4.2017 v 13:30 | Karma článku: 23.69 | Přečteno: 1037 | Diskuse

Matěj Čadil

Sto let od poslední korunovace

Letos se připomínalo 180 let od poslední české korunovace krále Ferdinanda V. roku 1836. Dnes je to ale právě 100 let, kdy byl náš panovník (císař Karel I.) naposledy korunován – byť jen korunou uherskou.

30.12.2016 v 15:00 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 814 | Diskuse

Matěj Čadil

70 let vlády

Po dlouhé nemoci dnes zemřel nejdéle vládnoucí panovník současnosti, thajský král Pchúmipchon Adunjadét. Na trůně seděl 70 let. Při pohledu na naše prezidentské volby kažých pět let může člověk takovou kontinuitu jen závidět.

13.10.2016 v 16:00 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 350 | Diskuse

Matěj Čadil

Památka posledního českého krále

28. září jsme si s velkou slávou připoměli svátek sv. Václava, knížete stojícího u kořenů naší státnosti. Dnes, 21. října, slavíme mnohem méně známý svátek blahoslaveného Karla I., posledního českého krále.

21.10.2015 v 15:45 | Karma článku: 29.80 | Přečteno: 1659 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Zdeňka Ortová

Tetování je sebepoškozování

No... je to možné. Mně tetování připomíná sprejerství. Sprejeři a tatéři mají podobnou vlastnost. Jakmile vidí čistou, nepomalovanou plochu, hned se dají do díla a poskvrní ji.

16.8.2017 v 14:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Radek Vopalecký

Jak se v národním zájmu přepisuje historie

Jsem si vědom, že publikováním tohoto článku se pouštím na "tenký led", mnohými možná budu považován za kacíře hanícího náš národní poklad, ale někdy je nutné podívat se pravdě do očí, i když může být hořká.

16.8.2017 v 14:40 | Karma článku: 6.74 | Přečteno: 113 | Diskuse

Pavel Jurutka

Gottwaldovy děti: Zaorálek a Marxová

Když se někde objeví Zaorálek, máme zaděláno na problém. Pokud se vedle něj posadí i jeho stranická sestra Marxová, čekejme drsnej kopanec do produktivní části populace, nebo prostě nějakou zbytečnou hloupost.

16.8.2017 v 13:01 | Karma článku: 35.98 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Proč se mi při vzpomínce na Guam vaří krev

K některým částem naší planety máme zvláštní vztah. V mém případě k nim patří pacifický ostrov Guam. Proč právě on?

16.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 738 | Diskuse

Josef Hejna

Když hoří kříže

Křesťanství je v mé rodině asi víra dědičná, i když současností velmi rozvolněná. Ostatně patří k Evropě a vlastně i do krajů za velkou louží.

16.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 209 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3742

Blog na iDnes.cz mám už nějakých pár let, ale v poslední době píšu jen tu a tam, když se sejde nápad a trocha času, což nebývá zas tak často.
Zabývám se grafickým designem a tvorbou internetových stránek, rád fotím, kreslím a maluju. Budu rád, když se podíváte na mé internetové portfolio, případně na galerii mé tvorby na deviantArtu. Provozuji web www.angrenost.cz, zabývající se světem J. R. R. Tolkiena, včetně encyklopedie, slovníku, ilustrací, diskusního fóra a dalšího. Jsem autorem webu Promonarchii.cz, která si klade za cíl představit myšlenku monarchie jako zcela moderního systému, který může i v současnosti nabídnout mnoho předností v porovnání s republikou.
Jsem členem politické strany Koruna Česká a občanského sdružení Campamento '99

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.