Nesvéprávní Falklanďané, kolonialismus a sebeurčení

Britsko-argentinský spor o Falklandy skvěle ukazuje, jak se moderní řeči o demokracii a právu na sebeurčení dají ohýbat, jak se zrovna hodí. Čekali byste, že referendum s konečnou platností spor ukončí? Kdepak!

Falklanďané v uplynulých dnech v referendu naprosto přesvědčivou většinou (98,8 % při účasti 92 %) rozhodli, že chtějí zůstat zámořským územím Velké Británie. Podle Argentinské prezidentky ale nemají do budoucnosti svých ostrovů co mluvit, žádné právo na sebeurčení nemají, referendum byla fraška, Argentina je uznávat nebude a dál bude trvat na tom, že ostrovy mají patřit jí.

Celý spor působí asi tak, že Argentinci závidí Britům jejich území a chtějí je kolonizovat sami. Přestože neuspěl dlouhodobý tlak na Spojené království, přestože neuspělo tvrdohlavé vynucování argentinských nároků na půdě OSN, přestože neuspěl otevřený válečný konflikt roku 1982, přestože neuspěl plebiscit mezi místním obyvatelstvem, Argentina stále trvá na tom, že chce z ostrovů, kterým říká Malvíny, udělat svou kolonii. O vztahu Argentiny k ostrovům svědčí i to, že zatímco pod britskou správou mají vlastní vládu a guvernéra, podle argentinského pojetí jsou jenom jedním z departementů (okresů) provincie Tierra del Fuego.

Abyste mě nechápali špatně; nemyslím si, že by myšlenka kolonialismu byla zcela špatná, přestože v moderním vidění světa je kolonialismus synonymem pro všechno zlé, za co se musí Evropané zemím třetího světa neustále omlouvat (zajímalo by mě, jestli se svět dočká omluvy také za čínskou či arabskou kolonizaci); měla rozhodně své temné stránky, ale zároveň mnoha zemím celého světa přinesla i mnoho dobrého. Rozhodně nevidím důvod, proč by každý ostrůvek sedmi moří musel vyhlašovat nezávislou republiku, když se mu daří dobře ve svazku s metropolí (která se klidně může nacházet tisíce kilometrů daleko). A díky Bohu za to, že i v dnešním světě ještě pár kolonií zůstalo (byť jsou politicky korektně označovány jako Overseas Territory, Département d'outre-mer či Bijzondere gemeente).

To všechno ale nic nemění na skutečnosti, že snaha Argentinců udělat z britského území svou kolonii jde proti zcela explicitně vyjádřenému zájmu původního obyvatelstva ostrovů. Zdůrazňuji, původního obyvatelstva: Do 18. století byly ostrovy neobydlené a po několika krátkodobě existujících osadách (francouzských, britských, španělských, amerických a krátkodobě i argentinských), které vždy po čase zanikly, začalo trvalé osídlení ostrovů teprve ve 30. letech 19. století pod britskou správou. Falklanďané britského (z velké části skotského a velšského) původu, kteří nyní hlasovali v referendu, jsou tedy skutečně nejpůvodnější obyvatelstvo ostrovů, s téměř dvousetletou historií.

Zajímalo by mě, kde berou Argentinci (sami převážně potomci evropských přistěhovalců do země obydlené předtím mnoha indiánskými národy) představu, že mají co mluvit do toho, komu mají Falklandy náležet. Pokud to zdůvodňují tím, že někdy v roce 1830 na ostrově chvíli existovala argentinská osada, tak připomínám, že první britská osada byla založena dávno předtím, než Argentina vůbec vznikla. A pokud se domnívají, že když byly ostrovy po část své historie pod vládou Španělů, tak by měly jaksi automaticky připadnout Argentině, potom by asi udělali nejlépe, kdyby se Argentinský stát sám zrušil a vrátil se ke statutu kolonie Španělského království (to by snad dodalo jejich argumentům jistou váhu). Ostatně jestli dnes Falklanďané nemají právo rozhodnout o setrvání ve svazku s Velkou Británií, jaké právo měli v 19. století Jihoameričané odtrhnout se od Španělska?

Mimochodem, není bez zajímavosti, že Argentinci se sice v 80. letech smířili s výsledkem falklandské války, ale když se později ukázalo, že by se v okolí souostroví mohly nacházet slušné zásoby ropy, najednou si vzpomněli, že by Falklandy/Malvíny přece jenom měly patřit jim. Navíc takové pěkné téma, které zmobilizuje národ ve volební kampani, přece není nikdy k zahození, že ano?

Přestože moderní politicky korektní paradigma hlásá mýtus o zlých evropských kolonizátorech, kteří utlačovali, zotročovali a všemožně trápili domorodé obyvatele, a dává vůdcům zemí třetího světa morální povinnost dávat to Evropanům všemožně sežrat, jak to dělával nebožtík Chávez, spor o Falklandy krásně ukazuje, že nic není tak černobílé, a že vznešené ideály jsou sice fajn, ale jenom když se to zrovna politicky hodí.

Proto až bude zase někdo plamenně bojovat proti imperialismu, hlásat právo na sebeurčení a ohánět se demokratickými ideály, volností, rovností, bratrstvím a podobně, rád bych mu připomněl právě spor o Falklandy a respekt, jaký Argentina projevila k právu na sebeurčení místních obyvatel.