Král je mrtev, ať žije král!

Bez velkého zájmu českých médií proběhla minulý týden světem smutná zpráva: 18. března zemřel král ostrovního státu Tonga Jiří Tupou V. A právě dnes se v hlavním městě Nuku’alofa konal státní pohřeb za účasti panovníkova mladšího bratra a nového krále Tupou VI., významných hostů z mnoha států a tisícovek truchlících obyvatel Tongy.

Král Jiří Tupou V.

Bez velkého zájmu českých médií proběhla minulý týden světem smutná zpráva: 18. března zemřel král pacifického ostrovního státu Tonga Jiří Tupou V. A právě dnes se v hlavním městě Nuku’alofa konal státní pohřeb za účasti panovníkova mladšího bratra a nového krále Tupou VI., významných hostů z mnoha států a tisícovek truchlících obyvatel Tongy.

Přestože třiašedesátiletý král neměl pevné zdraví, byla jeho smrt zcela nečekaná; ještě koncem února na oficiální návštěvě u papeže působil zcela zdravým a temperamentním dojmem, a jeho otec vládl do svých 88 let. Král Jiří Tupou V. však i přes krátkou dobu své vlády zůstane zapsán v historii jako ten, kdo přivedl do Tonžského království demokracii a uskutečnil přechod od absolutní monarchie ke konstituční.

Tonžský král jistě nepatřil k nejznámějším světovým panovníkům. Většina lidí u nás nejspíš ani neví, kde se království Tonga nalézá (je to 172 ostrovů na jihozápadě Oceánie, 1770 kilometrů na sever od Nového Zélandu, počtem obyvatel 103 tisíc odpovídající českému krajskému městu). Přesto zaujal mnoho diváků loňské britské královské svatby jako jeden z nejváženějších, ale také nejvýraznějších hostů.

Tonga je dnes jediná domorodá monarchie v celé Oceánii (dodnes živou tradici domácí monarchie však má mnoho zemí, jako Havaj nebo Tahiti) a jedna z mála monarchií v rámci Commonwealthu, které nesdílejí svého panovníka se Spojeným královstvím (čímž se liší například od Austrálie nebo Nového Zélandu). Je to země hrdá na svou specifickou kulturu, v níž se pozoruhodně spojily polynéské tradice a křesťanství. A také král Jiří Tupou V. sám představoval zajímavé spojení tradičního a moderního, domorodého a evropského, okázalého a lidsky osobního.

Pohled na Polynésana v okázalém královském rouchu a s korunou na hlavě budí jistou nostalgii po časech, kdy podobný obraz nebyl výjimkou ani v našich končinách a připomíná, jak civilními se evropské monarchie za poslední století staly – vždyť jediným z dnešních evropských panovníků, který byl skutečně korunován, je Alžběta II.. Nabízí se k úvaze, jestli by nám malé království na opačné straně světa nemělo být inspirací, protože odbourávání tradic není vždy ten nejmoudřejší nápad. Byla by chyba domnívat se, že královská korunovace je nějaký prázdný obřad – právě neuskutečnění korunovace Svatováclavskou korunou dnes mnoho historiků pokládá za významnou politickou chybu dvou posledních českých králů, která přispěla k následnému rozbití monarchie. I přes všechen moderní skepticismus můžeme na mnoha příkladech z historie sledovat, že korunovace legitimního panovníka je skvělým způsobem, jak získat srdce lidu a stmelit národ pod osobou panovníka jako symbolem jednoty. Vždyť který z prezidentů se může těšit takové náklonnosti občanů, jako například zmiňovaná Alžběta II.? Ostatně i dnes si většina občanů uvědomuje potřebu hlavy státu nezávislé na politických tahanicích, a právě v tom nám i dnešní monarchie mohou být dobrým příkladem.

Pozoruhodný panovník

Jiří Tupou V. (celým jménem v tonžském jazyce Siaosi Tāufa'āhau Manumataongo Tuku'aho Tupou V.), nejstarší syn krále Taufa’ahau Tupou IV. a královny Halaevalu Mata’aho, se narodil 4. května 1948, korunním princem byl oficiálně jmenován roku 1966 a 10. září 2006 po smrti svého otce nastoupil na trůn jedné z posledních absolutních monarchií na světě. Byl korunován starobylým tonžským obřadem, při němž mu dvě stovky šlechticů a náčelníků předkládaly poražená prasata a koše s jídlem jako vyjádření své oddanosti a nový král si připil tradičního opojného nápoje kava.

Před svým nástupem na trůn byl znám životním stylem světoběžníka, oblibou okázalých uniforem a tím, že po hlavním městě rád jezdil v černém londýnském taxi. Lidé, kteří se s ním osobně znali, například z dob jeho studií ve Švýcarsku či Velké Británii, jej popisují jako milého člověka vynikajícího upřímností a smyslem pro humor. Nikdy se neoženil, a tak jako korunního prince oficiálně jmenoval svého mladšího bratra. Občas se stával terčem kritiky, že není dostatečně ve styku se svými poddanými, ale i přes své výstřednosti, které zahrnovaly pouštění lodních modelů v plaveckém bazéně a hraní počítačových her, přinesl tento panovník své zemi významnou reformu.

Nový král nastoupil na trůn v těžkém období střetů mezi podporovateli tehdejší podoby monarchie a zastánci omezení královských pravomocí. Poddaní si od nového krále, který vystudoval univerzitu v Oxfordu, slibovali politické reformy. Právě kvůli těmto nepokojům se korunovační obřad odehrál teprve v roce 2008. Jiří Tupou V. ale skutečně projevil ochotu zříci se některých královských pravomocí a dát lidem více možností promlouvat do politiky.

Král si při svém nástupu uvědomoval, že jeho vláda nebude trvat dlouho, protože nastoupil v poměrně vysokém věku a už jako korunní princ trpěl zdravotními problémy. „Velmi usiloval o to, přivést rychle do království demokracii,“ řekl Malino Maka, předseda Tonžské rady v novozélandském Aucklandu, kde žije velká komunita lidí tonžského původu.

Jeho pozitivní roli zdůrazňují i zahraniční politici: Podle novozélandského premiéra Johna Key byl král „architektem rozvíjející se demokracie Tongy,“ jeho australská kolegyně Julia Gillard jej označila za „velikého přítele Austrálie“.

Právě za jeho vlády tak byly v Tonžském království uspořádány roku 2010 první demokratické volby, které zaznamenaly působivou účast 89 % oprávněných voličů. Monarchie si však přesto zachovala významný vliv na politický život, ale i autoritu ve společnosti.

Nový král Tupou VI (uprostřed) se svými syny v tradičním smutečním oděvu

Královský pohřeb

Král Jiří Tupou V. zemřel během své návštěvy Hong Kongu 18. ledna 2012 v 15:58 místního času. Přestože král trpěl delší dobu zdravotními problémy, zpráva o jeho smrti zasáhla tonžskou i světovou veřejnost jako šok. Královský palác přesnou příčinu smrti nespecifikoval, ale panovník už dříve prodělal rakovinu a minulý rok podstoupil ůspěšnou operaci ledviny. V jeho posledních chvílích u něj byl jeho mladší bratr, korunní princ Lavaka Ata. Ministerský předseda Tongy to oficiálně oznámil 19. března, vyzval národ k modlitbám za zesnulého panovníka i jeho rodinu a vyhlásil tříměsíční státní smutek. Do Hong Kongu se vypravila delegace tonžské šlechty, aby zajistila důstojný převoz těla zesnulého krále do jeho vlasti. Tisíce obyvatel Tongy ve smutečních oděvech lemovaly ulice, kterými se ubíral pohřební průvod ke královskému paláci.

Královské máry

Tam potom královo tělo spočívalo v trůnním sále do dnešního poledne, kdy byla na velikých dřevěných márách rakev zahalená do královské standarty dopravena na tradiční královské pohřebiště Mala'ekula, kde našel panovník poslední odpočinek, podobně jako jeho předkové. Nosiči már, kterých bylo plných 1000, byli dobrovolníci z řad bývalých studentů královské univerzity Tupou a zástupci vesnic hlavního ostrova Tongatapu. Pohřeb doprovázela slavnostní salva, hudba vojenské kapely a vyzvánění kostelních zvonů.

Přítomni byli i významní hosté ze zahraničí, mezi nimi bratranec britské královny Alžběty II. vévoda z Gloucesteru, bratr japonského císaře princ Hitachi s manželkou a také Ratu Epeli Nailatikau, prezident sousedního Fidži (který je zároveň vnukem krále Jiřího Tupou II. z Tongy).

V souvislosti s královskými pohřby v Tonze stojí za zmínku zajímavá spojitost s naší zemí – při pohřbu předchozího krále Taufa’ahau Tupou IV. byla mimo jiné hrána naše bývalá hymna, krásná Haydnova skladba Zachovej nám Hospodine, přezpívaná v místním jazyce.

Král Tupou VI.

Nový král

Novým králem Tongy je mladší bratr zesnulého, dosavadní korunní princ Lavaka Ata (ʻAhoʻeitu ʻUnuakiʻotonga Tukuʻaho), který jako panovník přijal jméno Tupou VI.. Před rokem 2006 sloužil v různých pozicích ve vládě, včetně ministra zahraničí a ministerského předsedy, v posledních letech pak byl tonžským vysokým komisařem v Austrálii a až do smrti svého bratra sídlil v australském hlavním městě Canbeře.

Se svou manželkou a novou královnou Nanasipau'u Tuku'aho má tři děti – dceru a dva syny; jeho nejstarší syn a nový následník trůnu Siaosi Manumataongo právě letos v lednu oznámil své zasnoubení, a tak by se po dnešním pohřbu měla 6. května Tonga dočkat veselejší události v podobě královské svatby (pokud nebude kvůli státnímu smutku posunuta).

Král Tupou VI. je známý svou zbožností a je pokládán za konzervativnějšího a umírněnějšího než jeho předchůdce, který byl občas kritizován jako až příliš prozápadní. Nyní před ním stojí těžký úkol, ve spolupráci s demokraticky zvolenou vládou dobře vést svůj národ v obtížné době plné ekonomické nejistoty.

Král je mrtev, ať žije král!

Další informace:

• Death of King George Tupou V of Tonga – The Royal Universe
• King is dead, long live the KingTongan King fare welled – The Mad Monarchist
• Tongan King fare welled – Radical Royalist
• Funeral of Tonga’s King George Tupou V – The Royal Forums
• videa: Tongan king farewelled, Tupou IV Sunday Memorial Service - Nuku'alofa, Tonga (pohřeb předchozího krále se zpěvem císařské hymny Zachovej nám Hospodine)