Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. července 2021 Kristýna

Pár poznámek k novému papeži

20. 03. 2013 16:00:00
Tak už je to týden, co máme nového papeže. Za tu dobu byly popsány stohy papíru o tom, čím vším je první, nakolik bude jiný, co všechno změní a co ne. Některé zajímavé postřehy ale v té záplavě zapadly.
Bingo o konkláve

Je až úsměvné, nakolik většina médií dokáže poměřovat otázky papežství a katolické církve jenom banálním měřítkem toho, o čem je obvyklé pořizovat zpravodajství. Platilo to už při konkláve, kdy se různí analytici sestavováním všemožných seznamů favoritů a jejich šancí snažili napasovat výběr náměstka Kristova na schémata, která známe z prezidentských a dalších voleb, aniž by si uvědomovali, o jak odlišnou událost se jedná. Skoro se divím, že ještě žádná šikovná agentura nevydala nějaký průzkum volebních preferencí mezi kardinály. Prognostici však jako obvykle selhali a ani ne po dvou dnech se biskupem římským stal někdo úplně jiný než jejich „favoriti“.

A totéž platí i o mediálním hodnocení nového papeže. Z toho, o co se média zajímají, se zdá, jako by jediné podstatné bylo to, co aspoň trochu souvisí se sexem. Případy sexuálního zneužívání jsou samozřejmě vážná věc, kterou nový papež bude muset řešit (a je jenom dobře, že František je podle všeho muž, který se dokáže k problému rázně postavit), ale co všechna ta další „velká témata“? Když se někdo pozastavuje nad tím, že ani nový nejvyšší pontifik kupodivu nejspíš neprovede „nutné“ změny, aby církev šla „s dobou“ – podpora umělých potratů, sňatky homosexuálů, vysvěcování žen na kněžky či zrušení celibátu – tak nejspíš nechápe podstatu učení církve. Zpráva o tom, že papež nehodlá takové změny katolických dogmat učinit, má asi takovou informační hodnotu, jako že čeští poslanci kupodivu nehodlají odhlasovat zrušení Prahy, nebo že přes všechny vědecké výzkumy se zatím nepodařilo prokázat, že každý člověk má tři ruce. Církev je instituce existující už dva tisíce let a během této doby přežila vzestup a pád několika říší a mnoho radikálních přeměn celé společnosti; v této perspektivě bychom měli poměřovat módní intelektuální trendy posledních pár desetiletí. Církevní učení samozřejmě není neměnné, ale vyvíjelo se a rostlo postupně, jako hledání pravdy za přispění největších vzdělanců a myslitelů, které Evropa zrodila. Kde berou zastánci „progresivních“ a „moderních“ ideologií přesvědčení, že by měla církev obrátit své učení vzhůru nohama, aby mohla „jít s dobou“?

papež František
papež František

Církev samozřejmě potřebuje reformu, potřebuje změny, ale ne takové, které si představují propagátoři potratů či kněžek. Doporučuji velmi zajímavý rozhovor s americkým historikem Charlesem Coulombem (člověkem s hlubokými znalostmi fungování církve a římské kurie), podle něhož už Benedikt XVI. rozběhl ambiciózní projekt vnitřní reformy církve a důvodem jeho abdikace mohlo být přání, aby v čele církve stanul muž dostatečně energický, aby dokázal tuto reformu aktivně uskutečnit. O tom, že se nový papež chce skutečně cestou reformy vydat, vypovídá i jeho jméno; svatý František z Assisi totiž nebyl jenom skromný milovník přírody, ale také reformátor, který osobní vírou a pokorou dosáhl více než mnozí velcí teologové (a zároveň se na rozdíl od pozdějších protestantských reformátorů nesnažil prosazovat své myšlenky navzdory stávající církvi). Navíc, jak Charles Coulombe upozornil, všechna výše zmíněná volání po „modernizaci“ katolických dogmat vycházejí právě z těch oblastí (jako Evropa či USA), kde ať se nám to líbí nebo ne, církev stagnuje a zažívá odliv věřících, zatímco skutečně dynamicky se rozvíjí v Africe, Latinské Americe, nebo i některých částech Asie (kde dominují zcela jiné problémy). Bylo by proto naivní se domnívat, že naše milá Evropa bude i v následujících desetiletích udávat tón.

V souvislosti s novým papežem mne také zaujala jedna pozoruhodná náhoda; zatímco jsem dokončoval svůj minulý článek o britsko-argentinském sporu o Falklandy, aniž bych o tom věděl, ve Vatikánu právě vrcholila nová volba prvního papeže pocházejícího z Argentiny. A politické reakce na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. Argentinská prezidentka, která měla s bývalým arcibiskupem Buenos Aires chladné vztahy kvůli sociálním otázkám, neváhala z jeho zvolení papežem vydobýt politické body siláckými prohlášeními, že papež podpoří argentinské zájmy, a i česká média ochotně tuto agendu převzala šokujícími titulky jako Papež se stane nečekaným hráčem v argentinském boji o Falklandy. Podle všeho ale u teatrálních prohlášení argentinských politiků zůstane. Bez ohledu na to, jaké byly v minulosti osobní názory Jorgeho Marii Bergoglia, role papeže jako hlavy státu Vatikán, natož pak hlavy celosvětové katolické církve je jiná, než zapojovat se do dvoustranných mezinárodních sporů a hájit zájem jednoho státu.

ekumenický patriarha Bartoloměj I.
ekumenický patriarha Bartoloměj I.

Poslední pozoruhodná událost v souvislosti s novým papežem, kterou bych chtěl zmínit a která opravdu do značné míry ušla pozornosti, ačkoli by mohla mít značný význam pro budoucnost, je účast ekumenického patriarchy Konstantinopole, Bartoloměje I. (a dalších představitelů východních církví, mimo jiné patriarchy Arménské apoštolské církve, Karekina II.) na inaugurační mši papeže Františka. Je to vůbec poprvé od velkého schizmatu roku 1054 (rozdělení katolické a pravoslavné církve), kdy se konstantinopolský patriarcha zúčastnil inaugurace papeže. Přestože jeho role v rámci pravoslavného společenství není natolik výlučná jako role papeže v katolické církvi, je konstantinopolský patriarcha uznáván jako nejvyšší představitel pravoslavné církve. A jeho účast na bohoslužbě v Římě není žádná náhodná událost; snaha o hledání porozumění mezi východní a západní církví je patrná už mnoho let a byl to opět papež Benedikt XVI., který v tomto směru odvedl natolik velký kus práce, že podle některých prohlášení jak z katolické, tak pravoslavné strany jsou si nyní obě církve tak blízké, jak nebyly posledních tisíc let. Možná právě úbytek světské moci umožnil překonat rozpory, které se zdály jako nepřekonatelné, a soustředit se na to, co je skutečně podstatné. Mimochodem, skutečnost, že nový papež preferuje označení sebe sama jako biskupa Říma (ostatně první v pořadí jeho oficiálních titulů), což je trnem v oku některým tradicionalistům, může být právě i vstřícným krokem vůči pravoslavné církvi. Někteří znalci církevních dějin dokonce odhadují, že nastává čas k novému církevnímu koncilu, jehož cílem by mělo být konečné překonání rozporů mezi Východem a Západem. To je představa, která není zdaleka tak nemyslitelná, jak by se na první pohled mohlo zdát; v prvních čtyřech stoletích po schizmatu existovalo mnoho pokusů o sjednocení církve ze strany papežů, patriarchů i byzantských císařů. Nakonec se to téměř podařilo na koncilu ve Florencii (1431–45); bohužel krátce poté (roku 1453) padla Konstantinopol, zanikla Byzantská říše a muslimským Turkům byla možnost sjednocení křesťanů trnem v oku, a tak byly všechny podobné snahy na mnoho staletí zablokovány. V současnosti však leccos naznačuje, že bychom se mohli dočkat zajímavého vývoje. Inu, uvidíme.

Autor: Matěj Čadil | středa 20.3.2013 16:00 | karma článku: 25.71 | přečteno: 1331x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jan Berwid-Buquoy

Pětky alias "koule"

Každý žák, který je chytřejší než jeho učitel, musí se připravit na to, že bude propadávat. Zažil jsem to ve svém životě nesčíslněkrát.. Pedagogové totiž nedělají žádný rozdíl mezi géniem a idiotem, myslíc, že je to jedno a totéž.

24.7.2021 v 1:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Ty jíš i neumytý borůvky, na který čůraj vzteklý lišky?

Zeptala se mě kolegyně, když jsem se s chutí pustila do vaničky právě donesených malin a před tím si je neumyla, argumentujíc, že lesní a podobné ovoce prostě nenechávám zbytečně nacucat vodou ...

23.7.2021 v 20:15 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 329 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Sliny, pak nosohltan

Tokio: přes 11 000 sportovců, z nichž 80 % uvedlo, že jsou očkovaní. Přes 100 infikovaných. Nákaza v Japonsku roste, ale míra úmrtí je minimální.

23.7.2021 v 19:39 | Karma článku: 8.31 | Přečteno: 171 | Diskuse

Karel Trčálek

Nezodpovědný lékař napáchal pořádnou neplechu na mimořádné letecké lince Praha-Tokio

Taková drzost! Ten člověk je nenaočkovaný a vleze do letadla plného naočkovaných olympioniků, kteří se od něho nakazí. Ten se mi tak dostat do parády, tak ho nedá do cajku ani prof. Kolář!

23.7.2021 v 18:20 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 249 | Diskuse

Marcel Burkert

8 naj argumentov stúpencov núteného očkovania na C-19 vo svetle „teľacieho IQ“.

Prečo to "teľacie IQ", to sa spýtajte redaktora, údajne najčítanejšieho denníka na Slovensku, denníka Sme, Petra Shutza. Bližšie k jeho vyjadreniu, na adresu nezaočkovaných, v texte tohto článku.

23.7.2021 v 14:55 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3823

Blog na iDnes.cz mám už nějakých pár let, ale v poslední době píšu jen tu a tam, když se sejde nápad a trocha času, což nebývá zas tak často.
Zabývám se grafickým designem a tvorbou internetových stránek, rád fotím, kreslím a maluju. Budu rád, když se podíváte na mé internetové portfolio, případně na galerii mé tvorby na deviantArtu. Provozuji web www.angrenost.cz, zabývající se světem J. R. R. Tolkiena, včetně encyklopedie, slovníku, ilustrací, diskusního fóra a dalšího. Jsem autorem webu Promonarchii.cz, která si klade za cíl představit myšlenku monarchie jako zcela moderního systému, který může i v současnosti nabídnout mnoho předností v porovnání s republikou.
Jsem členem politické strany Koruna Česká a občanského sdružení Campamento '99

Najdete na iDNES.cz