40 % Srbů podporuje obnovení monarchie

Podle průzkumu veřejného mínění uspořádaného bělehradskou agenturou SAS je téměř 40 % občanů Srbska (přesně 39,7 %) nakloněno myšlence obnovení monarchie, což je více než kolik je pro zachování republiky.

Proti změně z republiky na konstituční monarchii je totiž pouze 32,2 %, zatímco 27,4 % na tuto otázku nemá vyhraněný názor. To je pro monarchisty poměrně přelomová událost, neboť tu poprvé ve věrohodném průzkumu veřejného mínění projevil větší počet lidí zájem o návrat k monarchii než o zachování republiky.

Po nedávném průzkumu veřejného mínění, který byl v souvislosti se změnou na nizozemském trůnu uspořádán v Německu a který ukázal výrazný nárůst zájmu o monarchii (19 % pro) proti průzkumu pouze o tři roku staršímu, a také významnou podporu mezi mladými (34 % pro), se tak jedná o další ukázku toho, že monarchie může obstát i v tomto demokratickém měřítku.

Pravidelní čtenáři webu Pro monarchii si možná pamatují výsledek jedné srbské ankety z minulého roku, která ukázala podporu monarchie na úrovni 64 % – tedy číslo, které znělo mnohem bombastičtěji. Tehdy to však nebyl žádný statisticky průkazný průzkum veřejného mínění, ale pouze anketa uspořádaná jedněmi novinami. Výsledek byl tedy sice rozhodně zajímavý a pro monarchisty povzbudivý, nedal se však zobecňovat na celou populaci Srbska. Tentokrát jde skutečně o údaj, vypovídající (s jistou mírou statistické chyby) o názorech celé veřejnosti. Není to sice ještě přes padesát procent, ale zásadní je, že zastánců monarchie je jednoznačně více než odpůrců. Jinými slovy můžeme říct, že proti obnovení monarchie je v Srbsku jen sotva třetina obyvatel.

Princ Alexandr Karađorđević

Korunní princ Alexandr Karađorđević (syn posledního jugoslávského krále Petra II.) je v Srbsku už mnoho let veřejně známou osobností. Byla mu navrácena část majetku, ale nemá žádnou oficiální funkci. Přesto se snaží maximálně využívat své mezinárodní kontakty ve prospěch své země (je poměrně známý i v USA a přirozeně má blízké styky s královskými rody napříč Evropou; jeho kmotrou například je britská královna Alžběta II.), v době režimu Slobodana Miloševiče aktivně podporoval demokratickou opozici, dnes se s manželkou věnuje humanitární práci, podpoře zdravotnických zařízení, škol, sociálně slabých, jeho nadace uděluje vzdělávací stipendia atd. Jediná charakteristika následníka trůnu, která v průzkumu sklidila trochu více kritiky, je jeho nedokonalá znalost srbského jazyka – nicméně člověku, který byl nikoli vlastní vinou (kvůli jugoslávskému komunistickému režimu) nucen strávit prvních 45 let svého života v zahraničí, je snad možné to prominout.

Kraljeva omladina

Historik a člen Korunní rady Čedomir Antić uvedl, že je to poprvé po 23 letech republiky, kdy byla otázka obnovení monarchie vůbec takovýmto způsobem vážně otevřena. Přitom v Srbsku dlouho existují monarchistické strany zastoupené v parlamentu, jako Srpski Pokret Obnove (SPO) i aktivní nepolitická hnutí jako Udruženje Kraljevina Srbija nebo Kraljeva omladina. Mnoho známých osobností veřejně myšlenku monarchie podpořilo, asi nejznáměji z nich spisovatel a předseda SPO Vuk Drašković, několik let ministr v koaliční vládě, který u příležitosti definitivního rozpadu posledního zbytku Jugoslávie v roce 2006 prohlásil, že se jedná pro Srbsko o nový začátek, který by ale měl být postaven na historicky prověřených pilířích, tedy pilířích království, jímž samostatné Srbsko vždy bylo.

Čedomir Antić ale také varuje monarchisty před falešným optimismem; ve skutečném referendu by podle něj byl výsledek slabší, zejména pokud by se současný politický establishment rozhodl vést kampaň proti monarchii (jaký efekt to může mít, je vidět na italském referendu z roku 1946 – a to byla tehdy v Itálii monarchie zavedeným systémem). Přesto může výsledek průzkumu posloužit srbským i zahraničním monarchistům jako povzbuzení k další snaze a potvrzení, že nemusejí být zdaleka tak marginalizovaní, jak se může zdát, a pro ostatní to může být námětem k zamyšlení, v čem by byla parlamentní monarchie lepší než současný systém.

Antić také vyjádřil názor, že výsledky průzkumu jsou mnohem víc než současnou aktivitou monarchistů dané neschopností republikánských institucí a krizí republiky; počet hlasujících v prezidentských volbách klesl za poslední desetiletí na polovinu, lidé jsou unaveni z prezidentů úzce svázaných s vládnoucí stranou a vedoucích aktivní stranickou politiku a raději by viděli v čele státu člověka, který by skutečně reprezentoval stát jako celek a nejenom svou vlastní politickou stranu.

Nabízí se přímé srovnání s našimi prezidenty. Ten novopečený, opírající se o „vůli lidu“, nám pomalu dává ochutnat toho, jak si představuje výkon funkce hlavy státu a obávám se, že to už začíná mít dost nepříjemnou pachuť (a nejde jenom o virózy). Možná je načase, abychom se našimi jihoslovanskými bratry inspirovali a začali uvažovat o jiné alternativě než je republika. Tradice, na které mohou Země Koruny české stavět, je opravdu bohatá – ostatně právě dnes slavíme 697 výročí narození otce vlasti, císaře a krále Karla IV.

Zdroj: B92.net

Publikováno také na Promonarchii.cz