K výsledkům studentských voleb trochu jinak – Část druhá

Studentské volby už z médií zmizely, nahrazeny jinými věcmi jako povodně či nečekané úspěchy českých hokejistů. To je jistě dobře, přesto ale chci splnit svůj slib a zmínit se ještě o výsledcích dalších stran.

strana	studentské volby	virtuální volby Facebook	virtuální volby iDNES.cz
	26,59%	25,6%	33,05%
	17,56%	24,5%	23,11%
	12,11%	9,1%	11,35%
	7,74%	9,2%	3,46%
	7,14%	11,4%	1,4%
	5,30%	3,8%	6,46%
	5,27%	3,9%	4,3%
	3,06%	1,0%	3,32%
	2,95%	1,4%	1,73%
	1,94%	0,5%	0,27%
	1,87%	3,8%	4,0%
	1,70%	1,0%	3,15%
	1,27%	0,8%	0,65%
	1,09%	0,06%	0,03%
	1,01%	0,5%	1,45%
	0,54%	0,2%	0,51%
	0,53%	0,1%	0,25%
ES	0,51%	?	0,03%
HS	0,42%	0,1%	0,05%
	0,29%	0,04%	0,1%
ČSNS	0,23%	?	0,04%
SPR-RSČ	0,23%	0,2%	0,17%
KH	0,18%	0,04%	0,02%
KS	0,17%	?	0,17%
	0,16%	?	0,08%
NP	0,15%	0,02%	0,01%

Aby byl ale článek zajímavější než jen pouhá rekapitulace výsledků studentských voleb, rozhodl jsem se nabídnout srovnání s jinými dvěma anketami, které se studentským volbám v lecčem podobají. Jde jednak o projekt Virtuální volby, který běží na Facebooku od minulého roku a sleduje preference uživatelů této sociální sítě, jednak o anketu na iDNES.cz, která byla ukončena a jejíž výsledky byly zveřejněny poměrně aktuálně, 21. května. Porovnání celkových výsledků můžete vidět v tabulce vpravo. Pokud by vás výsledky Studentských voleb zajímaly podrobněji, jsou samozřejmě k dispozici na stránkách Člověka v tísni.

Vzhledem k některým komentářům v diskusi pod první částí článku bych rád předeslal, že rozhodně nepovažuji studentské volby za porovnatelné s průzkumy volebních preferencí. Výsledky studentských voleb mají samozřejmě vypovídací hodnotu jenom vzhledem ke skupině, které se týkaly. Na druhou stranu, vzhledem k několikanásobně vyššímu počtu účastníků studentských voleb (20 233) proti běžným průzkumům (okolo 1000) hrozí v tomto případě mnohem menší statistická chyba, což je okolnost, která by se neměla opomíjet. A právě proto je docela dobře možné zaměřit se na to, co většina médií ve svých komentářích více méně vynechala – tedy strany, které skončily pod pěti procenty:

Na prvních dvou místech této skupiny jsou dvě levicové strany s téměř stejným výsledkem: KSČM a Zemanovci. Že komunisté mezi studenty propadli, se dalo čekat, a asi málokdo by jim předvídal lepší výsledek než 5 %. Zajímavější je ovšem případ Zemanovců, kteří se svými třemi procenty získali prakticky stejný výsledek, jaký jim dává většina průzkumů. Zdá se, že odepisovat Zemonavce jako stranu politických důchodců není tak úplně výstižné, protože se jim zjevně daří držet i mezi studenty prakticky stejnou podporu jako v celé populaci, což se rozhodně nedá říct ani o ČSSD, ani o KSČM. Otázkou ale zůstává, jestli obliba SPO-Z mezi studenty pramení ze skutečného zaujetí jejich programem, nebo z toho, že ten pán s Becherovkou je přece jenom o něco sympatičtější než Paroubek.

Co vidíme ve výsledcích dál? S necelými dvěma procenty jsou tu Moravané, což je docela překvapení (v minulých volbách měli 0,23 %). Než ale budeme z tohoto výsledku vyvozovat nějaké unáhlené důsledky, měli bychom si všimnout, že právě tady je jisté úskalí statistiky. Podrobné výsledky podle typů škol totiž ukazují, že výsledky Moravanů jsou taženy nahoru pětiprocentním úspěchem na učilištích. Přitom váha učilišť byla statisticky zvýšena, protože v reálu se jich zúčastnil příliš malý počet – a shodou okolností většinou zrovna z Moravy. Výsledná hodnota tak není úplně nejvěrohodnější.

Následuje Strana svobodných občanů s 1,87 %. Svobodní jsou asi jediná mimoparlamentní strana (když nebereme v úvahu ty, kterým se dostává privilegované přízně médií díky různým politickým celebritám a šedým eminencím), která je ve veřejném prostoru aspoň trochu vidět díky své inzerci. V kampani se sice soustředí na prostor internetu, ale to samozřejmě u studentů není na škodu, ba naopak. A že mezi internetovou populací celkově mají podporu vysokou, ukazují ostatně i výsledky virtuálních voleb.

Další pak je s 1,70 % KDU-ČSL. Nízký výsledek lidovců není žádným překvapením. Že se straně nedaří příliš oslovovat mladší voliče, je obecně známé. Je to možná škoda, protože je to asi jediná z parlamentních stran, která prošla důkladnější očistou, což jí umožnilo po letech sporů najít opět jasnější řeč. Bohužel je ale zřejmé, že KDU-ČSL nedokáže své kvality prodat a překonat tak svou často nelichotivou pověst.

Co je ovšem ve spojení s křesťanskými demokraty zajímavější, je souvislost s výsledky jiné strany, která je jim názorově v mnohém blízká, i když zatím mnohem méně známá. Mám na mysli Korunu Českou (Monarchistickou stranu Čech, Moravy a Slezska) s 1,27 % hlasů. Oproti KDU-ČSL to není o mnoho méně, ale lepší obrázek získáme, pokud se podíváme na výsledky za jednotlivé kraje. Je potřeba připomenout, že význam konkrétních hodnot nemá smysl přeceňovat, protože v mnoha krajích bylo účastníků opravdu málo, nicméně jisté celkové trendy se sledovat dají. A při porovnání výsledků KDU-ČSL a KČ vidíme, že zatímco v tradičních lidoveckých baštách měla KDU-ČSL vyšší výsledky, tak téměř ve všech ostatních případech byla Koruna Česká mezi mladými lidmi úspěšnější. Jak se zdá, monarchistické myšlenky si mezi studenty získávají oblibu. Mimochodem, zajímavé je, že Koruna Česká je téměř jediná neparlamentní strana z tohoto přehledu, která má vůbec nějakou historii a vznikla dříve než v loňském roce. V minulých parlamentních volbách měla sice jen 0,13 %, ale ve virtuálních volbách se už její výsledek také blíží jednomu procentu.

Těsně nad hranicí jednoho procenta nám pak ještě zbývají strana STOP a blok Suverenita. Strana STOP vznikla loni na podzim a zatím se příliš politicky neprojevila. Její výsledek je pozoruhodný vzhledem k tomu, že ve zbylých dvou anketách nedosahuje ani desetiny procenta. Suverenita by sice nejspíš chtěla navázat na úspěch čtyřprocentního výsledku z loňských evropských voleb, zkušenosti ale říkají, že evropská témáta na domácí půdě úspěch nezaručují. A jak se zdá, přinejmenším u studentů to skutečně platí.

Další strany už jsou hluboko pod jednoprocentní hranicí a i když bych je nerad nějak znevýhodňoval, tyto výsledky už toho nenabízejí mnoho, co by se o nich dalo říct. Doufám ale, že aspoň v tomto krátkém přehledu jste našli nějakou zajímavou informaci. Škoda je, že většina médií se neobtěžuje o neparlamentních stranách (mimo pár "perspektivních") informovat vůbec.