Rumunsko na cestě k obnovení monarchie?
Král Michael I. v rumunském parlamentu před sochou svého předchůdce, krále Karla I.
Rumunsko je země z pohledu monarchistů velmi zajímavá. Královská rodina je tu aktivní ve veřejném životě, král Michael u příležitosti svých 90. narozenin mluvil v parlamentu, rumunskými městy prochází tisícové pochody za obnovu monarchie, průzkumy veřejného mínění ukazují rostoucí podporu královské rodiny a k monarchistickým myšlenkám se hlásí i mnozí vlivní politici (například bývalý předseda senátu a úřadující prezident Crin Antonescu).
A před pár dny přišel rumunský premiér a prezidentský kandidát Victor Ponta s novým tématem své kampaně. Slíbil, že prosadí referendum o změně státního zřízení na monarchii: Věřím, že v následujících letech bychom měli nejen vést veřejnou debatu, ale také v referendu rozhodnout o formě vlády. Dokonce prý (v případě úspěšného referenda) dobrovolně opustí svůj úřad. No řekněte sami, takového závazku se lidé od politiků dočkají zřídka.
Rumunsko královské (Královský palác v Bukurešti, dnes Národní muzeum umění)
Není divu, že právě v Rumunsku berou politici možnost obnovení monarchie vážně. Král Michael I. je neobyčejná osobnost. Dnes už třiadevadesátiletý panovník stál v čele Rumunska v letech 1927-30 a 1940-1947 a je to dnes poslední žijící člověk, který řídil stát za druhé světové války. A nebyl jen symbolickou hlavou státu – ve svých dvaadvaceti letech využil královskou autoritu k převratu, kterým sesadil pronacistického premiéra a přivedl Rumunsko do tábora Spojenců.
Přesto byla jeho kariéra zdánlivě zpečetěna, když se po válce Rumunsko ocitlo v sovětském bloku. Král sice odolával v čele země ještě téměř tři roky, ale nakonec byl 30. prosince 1947 komunistickými pohlaváry přinucen k abdikaci pod hrozbou popravení tisícovky vězněných studentů. Dalších více než čtyřicet let strávil král ve vynuceném exilu a Rumunsko pod vládou komunistického režimu, zejména nechvalně známého Nicolae Ceau?esca. Ani po pádu totality nebyla pro královskou rodinu situace ve vlasti růžová; postkomunističtí politici se královy popularity obávali a snažili se mu návrat komplikovat, jak jen to šlo. Nakonec ale královská rodina získala zpět rumunské občanství i část svého majetku a králi Michaelovi se dostalo uznání i od velké části politické scény. I jeho potomci, princezna Margarita a princ Nicolae, se těší větší popularitě než většina politiků.
Rumunsko republikánské (Ceau?eskův Palác lidu, dnes Palác parlamentu)
V našich krajích nejspíš většina lidí vnímá už jen samu debatu o obnovení monarchie jako něco naprosto nereálného. Slovo monarchie je často chápáno jako synonymum starého Rakouska, tedy doby, na niž sice pohlížíme s rostoucí nostalgií, ale celkem právem ji pokládáme za čas nenávratně ztracený. Navíc rozpad mnohonárodnostní monarchie na malé národní státy také středoevropským monarchistům situaci právě neusnadnil.
V jihovýchodní Evropě je však situace jiná; monarchie tu hrály významnou roli až do poloviny 20. století a jejich pád není spojován s „osvobozením“, ale naopak s podřízením cizí, sovětské, komunistické moci. Královské rodiny se tak těší slušné oblibě jako symbol lepších časů a úvahy o restauraci monarchie tu visí ve vzduchu už od počátku 90. let. Nejedná se jen o Rumunsko: V Srbsku je princ Alexandr uznávanou osobností a v průzkumech veřejného mínění už má obnova monarchie většinovou podporu. V Bulharsku byl bývalý car Simeon několik let premiérem a někteří politici též prosazují obnovu monarchie. V Albánii k obnově monarchie téměř došlo už roku 1997 a nedávno byl princ Leka jmenován poradcem prezidenta. A v Černé Hoře byl královské rodině navrácen majetek i oficiální status a princ Nikola byl pověřen zvláštní reprezentací státu – situace jen krůček od úplného obnovení monarchie.
Je tedy dnes možnost návratu monarchie v Rumunsku reálná? Kdo ví. Říká se, že politik před volbami je nejprolhanější tvor pod sluncem, čili slib referenda nemusí znamenat vůbec nic. Možná se Victor Ponta ani prezidentem nestane. Anebo možná plánuje referendum vypsat, ale zároveň počítá s tím, že změna bude odmítnuta a otázka tím spadne ze stolu (podpora monarchie sice roste, na rozdíl od Srbska však stále ještě není většinová). Ostatně neřekl, že změnu státního zřízení podpoří, pouze že by se o ní mělo rozhodnout. A prezident, který aktivně podporuje zrušení prezidentského úřadu, to by byl zjev vskutku nevídaný.
Přes všechny pochybnosti se zdá, že Rumunsko má dnes k obnovení monarchie blíže než kdy dříve. Zkusme si na okamžik představit, že by úspěšné referendum rozhodlo o obnově Rumunského království (není to nereálné, referend ve prospěch monarchie ve světě proběhlo vícero). Byl by to přínos? Jsem přesvědčen, že ano. A nejen pro Rumunsko; změna by mohla inspirovat i další výše zmíněné státy a celkově by to mohlo změnit pohled na monarchii jako státní zřízení. Nechci tu obhajovat praktické přednosti monarchie (o nich jsem tu už psal dříve a pokud vás téma zajímá, najdete více třeba zde). Také je otázka, jak silnou roli by rumunský panovník v obnoveném království měl mít (i když jsou náznaky, že ne úplně symbolickou). Stačí jen říct, že nejen Rumunsko by bylo v čele s králem o něco zajímavější zemí a že současné Evropě (a nejen té jihovýchodní) by návrat k vlastním tradicím jedině prospěl.
A proto přeji rumunským monarchistům hodně štěstí a zdravím je: Trăiască Regele!
Více k tématu: Royal Central, The Mad Monarchist
Matěj Čadil
95 let od smrti posledního českého krále
Zatímco nás příroda těší začátkem jara a 1. duben je spojený s aprílovými žerty, není špatné na chvíli si připomenout i jedno trochu smutnější výročí. Víte, že dnes je to právě 95 let od smrti posledního českého krále?
Matěj Čadil
Sto let od poslední korunovace
Letos se připomínalo 180 let od poslední české korunovace krále Ferdinanda V. roku 1836. Dnes je to ale právě 100 let, kdy byl náš panovník (císař Karel I.) naposledy korunován – byť jen korunou uherskou.
Matěj Čadil
70 let vlády
Po dlouhé nemoci dnes zemřel nejdéle vládnoucí panovník současnosti, thajský král Pchúmipchon Adunjadét. Na trůně seděl 70 let. Při pohledu na naše prezidentské volby kažých pět let může člověk takovou kontinuitu jen závidět.
Matěj Čadil
Památka posledního českého krále
28. září jsme si s velkou slávou připoměli svátek sv. Václava, knížete stojícího u kořenů naší státnosti. Dnes, 21. října, slavíme mnohem méně známý svátek blahoslaveného Karla I., posledního českého krále.
Matěj Čadil
Islámský fundamentalismus a genderová ideologie jako dvojí zlo dnešní doby
Čím byly nacismus a komunismus pro 20. století, tím je islamismus a mravní relativismus dnes. Pozoruhodně břitké přirovnání, které prohesl na právě probíhající synodě o rodině kardinál Sarah z Guiney.
Matěj Čadil
Obchod s orgány? Proč to pobouření?
Zatímco u nás poklidně běží okurková sezóna, Spojené státy žijí skandálním odhalením ilegálního obchodu s orgány a tkáněmi, který provádí největší státem dotovaná potratová organizace Planned Parenthood.
Matěj Čadil
Ve znamení kalicha
Pan prezident nám přichystal pěkný dárek k právě probíhajícím Dnům víry. Kdo by to byl řekl, že v Česku, s oblibou označovaném za nejateističnější stát Evropy, zavlaje nad sídlem hlavy státu křesťanský symbol?
Matěj Čadil
Svoboda vítězí. 1 + 1 = 3.
Občané Mendacie jako první na světě v referendu schválili změnu matematických zákonů. Stoupenci svobodné aritmetiky získali většinu hlasů, a tak odteď 1 a 1 už nemusí být jen 2, ale taky 3, 10 nebo třeba 369,5.
Matěj Čadil
Hokejové vlastenectví
Všimli jste si, kolik je v posledních dnech všude českých vlastenců? Není to pozoruhodné, když jindy je vlastenectví mnohými považováno téměř za sprosté slovo a k dobrému tónu patří si na Čechy zanadávat?
Matěj Čadil
Hi Friends! Američané nejsou dokonalí, ale naše přivítání si zaslouží
Když člověk sledoval radostné uvítání Američanů v Polsku a vedle toho rozběsněné reakce našich bolševiků a „přátel Ruska“, skoro aby se za svůj národ styděl. Snad to ale s námi nakonec tak špatné nebude.
Matěj Čadil
Milí Zelení, jen tak dál
Strana zelených si na svém víkendovém sjezdu odhlasovala institut spolupředsednictví: Od příštího roku má mít strana ne jednoho předsedu, ale rovnou dva. Divíte se, proč by chtěl někdo takovou ptákovinu dělat?
Matěj Čadil
Československé království?
Dovedete si představit, že byste byli občany Československého království? Zvláštní myšlenka, že? Přitom ji jeden čas prosazovala jedna z nejoslavovanějších postav naší novodobé historie.
Matěj Čadil
Španělé si přejí, aby měl král silnější politickou roli
Navzdory povyku, jenž v souvislosti se střídáním na trůnu vyvolali španělští levicoví republikáni, se ukazuje, že většina Španělů je věrna svému králi a uvědomuje si význam monarchie pro stát a společnost.
Matěj Čadil
Den královských narozenin
Včerejšek, 10. červen, byl zajímavý tím, kolik narozenin a výročí v královských rodinách se v tento den sešlo. Posuďte sami.
Matěj Čadil
Odchází obdivuhodný panovník, španělský král Juan Carlos I.
Španělský král dnes oznámil svou abdikaci. Přestože o něm v posledních letech bylo spíše slyšet v souvislosti s kritikou, zaslouží si Juan Carlos I. obdiv pro to, čím se zapsal do moderní historie Španělska.
Matěj Čadil
Libyjský ministr zahraničí podporuje návrat monarchie
Libyjský ministr zahraničí Mohamed Abdelazíz na zasedání ministrů zahraničí států Arabské ligy oznámil svou podporu obnovení libyjské monarchie. Je to naděje pro chaosem zmítaný stát?
Matěj Čadil
92. výročí smrti posledního českého krále
Právě včera uplynulo 92 let od od smutného dne 1. dubna 1922, kdy zemřel ve vyhnanství na ostrově Madeira poslední vládnoucí český král Karel III.
Matěj Čadil
Před pětadvaceti lety zemřela poslední česká královna
Monarchie v českých zemích se často chápe jako věc dávné historie, středověku, ne-li rovnou pohádky, ale přitom právě dnes je tomu pouhých pětadvacet let ode dne, kdy zemřela zcela skutečná česká královna Zita.
Matěj Čadil
Před 80 lety zemřel belgický král Albert I.
Dnes uplynulo 80 let od smrti belgického krále Alberta I. V Belgii je obdivován pro chrabrost za 1. sv. války. Pro nás je zajímavé, že jeho život je v mnoha detailech podobný našemu poslednímu králi, Karlovi I.
Matěj Čadil
Princové pomáhají při povodních
Kritici monarchií často poukazují na to, že jsou panovníci odtrženi od běžného života. Přitom realita nezřídka ukazuje, že mnohem víc než o členech královských rodin to platí o profesionálních politicích.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 126
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3842x
Zabývám se grafickým designem a tvorbou internetových stránek, rád fotím, kreslím a maluju. Budu rád, když se podíváte na mé internetové portfolio, případně na galerii mé tvorby na deviantArtu. Provozuji web www.angrenost.cz, zabývající se světem J. R. R. Tolkiena, včetně encyklopedie, slovníku, ilustrací, diskusního fóra a dalšího. Jsem autorem webu Promonarchii.cz, která si klade za cíl představit myšlenku monarchie jako zcela moderního systému, který může i v současnosti nabídnout mnoho předností v porovnání s republikou.
Jsem členem politické strany Koruna Česká a občanského sdružení Campamento '99