Referenda a zapomnětliví republikáni
Rudé vlajky na republikánské demonstraci v Madridu.
Je to vhodný symbol demokracie a respektu vůči názorům lidí?
Minulou neděli, 14. dubna, uplynulo 82 let ode dne, kdy španělský král Alfons XIII. opustil svou vlast a odešel do italského exilu, zatímco v jeho zemi byla vyhlášena druhá republika. Na připomínku tohoto výročí se v Madridu konala republikánská demonstrace, na níž zavlály bok po boku červeno-žluto-fialové republikánské a rudé komunistické vlajky. Počet účastníků sice podle některých mediálních zpráv byly tisíce, podle očitých svědků však jen asi tři stovky.
Agentura AP citovala Veronicu Ruiz, účastnici demonstrace a členku komunistické strany: Krále nikdo nezvolil. Chceme referendum. Byl by to spravedlivý a demokratický způsob jak zjistit, co lidé chtějí. Komunistická propaganda tu opět zvítězila nad historickými fakty; nebo je snad pro španělského občana takový problém vědět, že ústava současného Španělského království byla jednohlasně ratifikována parlamentem a schválena 87,8 % občanů v referendu v roce 1978? V přímém kontrastu proti tomu stojí ona oslavovaná druhá republika, která měla do obecného přijetí občany daleko (během pár let její vlády bylo jen prohloubeno rozdělení španělské společnosti natolik, že vedlo až k tragické španělské občanské válce).
Nejen že žádné referendum nerozhodlo o zřízení druhé španělské republiky, ale ani téměř žádné jiné republiky v Evropě. V některých případech o změně z monarchii na republiku dokonce nerozhodl ani řádně zvolený parlament (což je mimochodem případ Československa). Jediné dva případy, kdy ke změně došlo na základě referenda (Itálie v roce 1946 a Řecko v roce 1974) nebyly právě ukázkovými příklady demokracie a od počátku čelily podezření ze zmanipulovanosti. Naproti tomu, což je daleko méně známé, proběhla řada lidových hlasování, potvrzujících monarchii jako formu státu, od norského v roce 1905 (78,9 % pro zřízení monarchie) přes lucemburské v roce 1919 (80,3 % pro zachování monarchie), jiné řecké v roce 1935 (97,9 % pro obnovení monarchie), australské v roce 1999 (54,9 % pro zachování monarchie) až po lichtenštejnské v roce 2003 (64,3 % pro posílení pravomocí panovníka). Jak může navzdory tomu přetrvávat přesvědčení, že republika existuje vždy jaksi implicitně, automaticky „z vůle lidu“, zatímco monarchie proti ní?
Mimochodem, je zajímavé, že zatímco v monarchiích se referend o změně státního zřízení na republiku konalo za poslední století mnoho (až na výjimky vyzněly pro zachování monarchie), v republikách se referenda o zřízení či obnovení monarchie konala jen velmi zřídka. Vedle už zmíněného úspěšného řeckého v roce 1935 mě napadají dvě neúspěšná: brazilské v roce 1993 (13,4 % pro obnovení monarchie) a albánské v roce 1997 (33,3 % pro obnovení monarchie – ovšem též čelilo podezření ze zmanipulování ve prospěch republiky). Například v Řecku v průběhu 20. století probíhalo referendum o státním zřízení skoro každých deset let (1924, 1935, 1946, 1968, 1973, 1974), ale jakmile v sedmdesátých letech republikánský režim zapustil kořeny, byl s referendy konec.
Ostatně, zatímco španělští republikáni mávají svými rudými vlajkami a těžko si dokážeme představit, že by jim to v demokratickém státě někdo zakazoval, mnoho republik má dodnes platné různé zákony na ochranu republiky, které zastáncům monarchie zabraňují v zapojení do politické soutěže: V už zmíněném Řecku byla v roce 2012 vyřazena z účasti ve volbách strana Národní naděje na základě zákona zakazujícího monarchistickým stranám účast v parlamentních volbách (zatímco obskurní sbírka komunistických, marxistických a neonacistických stran nikomu nevadila), v Rakousku do roku 2011 platil zákon zakazující členům Habsbursko-Lotrinského rodu kandidovat na prezidenta a až na základě kritiky ze strany OBSE byl zrušen. I v Československu za první republiky platil zákon, zakazující činnost jakékoli monarchistické strany (dnes tu už naštěstí žádný takový zákon neplatí).
Jak potom může být republika automaticky považována za lepšího garanta zájmů občanů než parlamentní monarchie?
- Forgetful republicans (Radical Royalist)
- Meinungsfreiheit in Monarchie und Republik (Corona)
Matěj Čadil
95 let od smrti posledního českého krále
Zatímco nás příroda těší začátkem jara a 1. duben je spojený s aprílovými žerty, není špatné na chvíli si připomenout i jedno trochu smutnější výročí. Víte, že dnes je to právě 95 let od smrti posledního českého krále?
Matěj Čadil
Sto let od poslední korunovace
Letos se připomínalo 180 let od poslední české korunovace krále Ferdinanda V. roku 1836. Dnes je to ale právě 100 let, kdy byl náš panovník (císař Karel I.) naposledy korunován – byť jen korunou uherskou.
Matěj Čadil
70 let vlády
Po dlouhé nemoci dnes zemřel nejdéle vládnoucí panovník současnosti, thajský král Pchúmipchon Adunjadét. Na trůně seděl 70 let. Při pohledu na naše prezidentské volby kažých pět let může člověk takovou kontinuitu jen závidět.
Matěj Čadil
Památka posledního českého krále
28. září jsme si s velkou slávou připoměli svátek sv. Václava, knížete stojícího u kořenů naší státnosti. Dnes, 21. října, slavíme mnohem méně známý svátek blahoslaveného Karla I., posledního českého krále.
Matěj Čadil
Islámský fundamentalismus a genderová ideologie jako dvojí zlo dnešní doby
Čím byly nacismus a komunismus pro 20. století, tím je islamismus a mravní relativismus dnes. Pozoruhodně břitké přirovnání, které prohesl na právě probíhající synodě o rodině kardinál Sarah z Guiney.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Kvůli důchodové reformě bude mimořádná schůze, čekají se opět noční bitvy
Přímý přenos Nejtřaskavější bod z programu květnové schůze budou poslanci projednávat až příští týden, po...
Zloděj ujel s traktorem od hobbymarketu, může jej prodat na náhradní díly
Starší, ale stále plně funkční traktor s radlicí a sypačem zmizel v květnu od brněnského...
Skončí Veselý v Radě ČT za urážky Vášáryové? Ani nevím, kdo to je, říká herečka
Slovy člena Rady České televize Lubomíra Xavera Veselého vůči bývalé velvyslankyni v Rakousku,...
Flandry jsou opět naše, hlásají separatisté. S africkou modelkou na plakátech
Krajně pravicová strana Vlámský zájem dlouhodobě usiluje o odtržení severní části Belgie. V kampani...
- Počet článků 126
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3842x
Zabývám se grafickým designem a tvorbou internetových stránek, rád fotím, kreslím a maluju. Budu rád, když se podíváte na mé internetové portfolio, případně na galerii mé tvorby na deviantArtu. Provozuji web www.angrenost.cz, zabývající se světem J. R. R. Tolkiena, včetně encyklopedie, slovníku, ilustrací, diskusního fóra a dalšího. Jsem autorem webu Promonarchii.cz, která si klade za cíl představit myšlenku monarchie jako zcela moderního systému, který může i v současnosti nabídnout mnoho předností v porovnání s republikou.
Jsem členem politické strany Koruna Česká a občanského sdružení Campamento '99